Při kvalitním chovu je Aussiedoodle s očekávanou délkou života 10 až 13 let považován za odolného psa. Přesto křížení automaticky nespojuje jen to nejlepší, ale přináší i zdravotní problémy typické pro obě výchozí plemena – zejména u kloubů, očí a snášenlivosti léků.
Od australského ovčáka pochází riziko defektu MDR1, nebezpečné přecitlivělosti na některé léčivé látky, například určité odčervovací přípravky nebo anestetika. Existuje pro něj ověřený DNA test, který ukáže, zda je rodič zdravý, přenašeč, nebo postižený. Seriózní chovatel nechá tento status stanovit a rodiče páří cíleně tak, aby se riziko pro štěňata snížilo. Přesto svého veterináře včas informuj o plemeni svého psa, aby se předešlo rizikům při léčbě.
Dále musí být důkladně vyšetřeny kyčle a oči rodičů. Oficiálním rentgenem kyčlí (a ideálně i loktů) lze snížit riziko dysplazie kyčelního kloubu (HD); ty sám k tomu v prvním roce života přispěješ odchovem šetrným ke kloubům, bez předčasného chození po schodech a přetěžování. Klinická oční vyšetření u specializovaných veterinářů odhalí u rodičů kataraktu (šedý zákal) a progresivní retinální atrofii (PRA). Kromě toho pečliví chovatelé kontrolují krevní srážlivost kvůli von Willebrandově chorobě a při výběru linií dbají na další problémy typické pro plemeno, například degenerativní myelopatii a luxaci pately.
Specifické varování pro plemeno se týká barvy srsti: pokud někdo spáří dva psy s genem merle (double merle), hrozí štěňatům těžká poškození zraku a sluchu. Odpovědný chovatel přísně dbá na genetiku, aby se takovým nebezpečným kombinacím genů předem vyhnul.