Doxiepoo

Doxiepoo bývají ostražití, tvrdohlaví a často překvapivě samostatní, což je jasčné dědictví po jezevčíkovi, který musel jako lovecký pes pracovat nezávisle. K cizím lidem se často stavějí odtažitě až nedůvěřivě a při nezvyklých zvucích mají sklon štěkat. Pudlí podíl činí mnohé Doxiepoo tvárnějšími a ochotnějšími k výcviku než čistokrevné jezevčíky, vlastní hlava však zmizí jen zřídka. S dětmi většina z nich vychází dobře, pokud je při hrách berou ohledy na jejich citlivý hřbet.

Dospělí Doxiepoo váží nejčastěji mezi 3,5 a 9 kilogramy v závislosti na tom, jaké velikosti jezevčíka a pudla byly spojeny. Mnohá štěňata částečně zdědí charakteristicky dlouhý hřbet a krátké nohy jezevčíka, což přináší ortopedická rizika. Jezevčíčí podíl přináší také výrazný čichový a hrabací pud, zatímco pudlí podíl obvykle zajišťuje vyšší ochotu se učit. Doxiepoo není plemeno uznané FCI, ale volný kříženec bez pevného standardu. I přes nižší línání není vhodný pro alergiky, protože strukturu srsti a vylučování alergenů u F1 štěňat nelze spolehlivě předpovědět.

Doxiepoo má průměrné předpoklady pro městský život a lze jej dobře chovat v městském bytě i v domě. Vzhledem k jeho ostražitosti a sklonu štěkat při nezvyklých zvucích je však třeba počítat s tím, že může citlivě reagovat na hluk v okolí. S dětmi většina Doxiepooů vychází dobře. Je však důležité, aby děti při společných hrách vždy braly ohled na jeho citlivou páteř. Ve styku s ostatními psy se tento kříženec projevuje jako průměrně snášenlivý. Má výrazně vyvinutý čichový a lovecký instinkt, což je nutné zohlednit při soužití s jinými zvířaty.

Při výchově Doxiepooa se učeníchtivost pudla potkává s tvrdohlavostí jezevčíka. Je tvárnější než čistokrevný jezevčík, často však projevuje překvapivou samostatnost. Kvůli jeho ostražitosti a tendenci ke štěkání vyžaduje důsledné vedení. Tento kříženec má dlouhý hřbet na krátkých nohách. Výslovně uveďte, že je třeba se vyvarovat skákání a častému chození po schodech a že nadváha hřbet dále zatěžuje. Jelikož po jezevčíkovi dědí silný čichový pud, nejlépe ho fyzicky i psychicky zabavíte kontrolovanými, středně dlouhými procházkami, prací nosem a vyhledávacími hrami. Vyhněte se hrám s prudkými změnami směru a skokům z nábytku, abyste nepřetěžovali páteř. Proti tomuto plemeni hovoří vysoké riziko výřezu meziobratlové ploténky v důsledku stavby těla.

Srst je podle rodičovského podílu buď krátká a hladká, nebo delší a mírně zvlněná, a vyžaduje kartáčování jednou až dvakrát týdně. Důležitější než srst je však hřbet: chůzi po schodech, skoky a hry s prudkými změnami směru je třeba omezit a dát přednost kontrolovaným, středně dlouhým procházkám. Výrazný čichový pud po jezevčíkovi lze dobře zaměřit pomocí práce nosem a vyhledávacích her.