Proč psi jedí trávu: příčiny, vysvětlení a kdy je doporučena opatrnost
Mnoho majitelů psů to již dříve pozorovalo: jejich pes s chutí žvýkal trávu na louce. Toto zdánlivě neobvyklé chování vyvolává mnoho otázek a někdy i nejistoty. Je požírání trávy pro psy normální? Kdy je neškodný – a kdy může být příznakem zdravotních problémů? V tomto článku prozkoumáme vědecké pozadí, objasníme hlavní příčiny a poskytneme vám praktické tipy, na co si dát pozor.
Možné důvody požírání trávy u psů
Požírání trávy je u psů rozšířené. Studie ukazují, že přibližně 68–79 % všech psů příležitostně pozře trávu nebo jiné rostlinné materiály.1 Zde jsou nejdůležitější vysvětlení z pohledu současného výzkumu:
1. Normální, zděděné chování od vlků
Jedním z nejčastějších důvodů je, že pojídání trávy je přirozené, instinktivní chování. Vlci a divocí psi, předkové našich domácích psů, pravidelně požívají rostlinnou hmotu – ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím obsahu žaludku své kořisti.2 Toto chování může sloužit k podpoře trávení nebo vylučování nestravitelných složek. Nedávné terénní studie na divokých psech a vlcích také potvrzují, že občasná konzumace rostlin je součástí jejich přirozené stravy.
2. Požadavky na živiny a doplňky
Někteří odborníci mají podezření, že psi hledají určité živiny nebo vlákninu, které jim mohou chybět v jejich hlavní stravě. Toto chování bylo pozorováno zejména u psů krmených kompletními, průmyslově vyráběnými krmivy. V současné době však neexistuje žádný jasný vědecký důkaz, že by psi konkrétně používali trávu jako zdroj živin. Nelze však vyloučit, že vliv může mít nedostatek vlákniny nebo sekundárních rostlinných látek (např. kyseliny listové).
3. Podporuje trávení a nevolnost
Všeobecně se věří, že psi jedí trávu, aby zmírnili nevolnost nebo vyvolali zvracení. Pozorování skutečně ukazují, že mnoho psů po požití trávy zvrací. Tráva pravděpodobně působí dráždivě na žaludeční sliznici a může tak vyvolat dávivý reflex. Existují však také četní psi, kteří žerou trávu, aniž by následně zvraceli. Vědci se proto domnívají, že pojídání trávy obvykle není záměrná samoléčba, ale spíše vedlejší produkt přirozeného průzkumného chování. Nicméně opakované pojídání trávy doprovázené zvracením může být známkou žaludečních potíží nebo nepohodlí.
4. Nuda, stres nebo emocionální spouštěče
U některých psů stojí za pojídáním trávy nuda, stres nebo frustrace. U zvířat, která nejsou dostatečně stimulována, je pravděpodobnější, že se u nich vyvine stereotypní chování, které může zahrnovat žvýkání nebo pojídání trávy.4. Situace, jako je separační úzkost, změna prostředí nebo nedostatečná stimulace, mohou také vést ke zvýšenému jedení trávy u psů. Rytmické žvýkání může mít uklidňující účinek a pomáhá snížit stres.
5. Chuť, textura a smyslová zvědavost
Psi jsou zvědavá zvířata a rádi zažívají nové chutě nebo textury. Zdá se, že mnoho psů si specificky vybírá určité druhy trávy – pravděpodobně proto, že mají rádi chuť, vůni nebo pocit v tlamě. Čerstvá, svěží tráva může být vítanou změnou jejich obvyklé stravy. Vědci se domnívají, že chování ovlivňuje smyslová zvědavost a individuální preference.
6. Občasné, většinou neškodné chování
Pro většinu psů je pojídání trávy občasným, zcela neškodným chováním. Dokud je váš pes zdravý a šťastný, pravidelně jí a nevykazuje žádné další příznaky nemoci, není důvod k obavám. Zvláště pokud chování není nutkavé a nevede neustále ke zvracení, je pojídání trávy považováno za normální.
Kdy byste si měli dělat starosti? Rozpoznávání varovných signálů
Ačkoli je požírání trávy ve většině případů neškodné, existují situace, kdy je třeba toto chování pozorněji sledovat:
- Časté zvracení po požití trávy: Pokud váš pes pravidelně zvrací nebo se mu po požití trávy dělá nevolno, může to znamenat gastrointestinální problémy, jako je gastritida, napadení parazity nebo cizí těleso. V takovém případě byste se měli poradit s veterinářem.
- Nadměrné, náhlé pojídání trávy: Pokud váš pes žere trávu nápadně často nebo ve velkém množství a toto chování se objeví poprvé, může to být známka nepohodlí, stresu nebo nutričních nedostatků.
- Požití upravené nebo neznámé trávy: Zajistěte, aby váš pes nežral trávu z postříkaných, pohnojených nebo kontaminovaných oblastí. Pesticidy, herbicidy a hnojiva mohou vést k otravě, průjmu nebo vážnému poškození orgánů.
- Další příznaky onemocnění: Ztráta chuti k jídlu, únava, úbytek hmotnosti nebo změny stolice by měly být vždy brány vážně a zkontrolovány veterinárním lékařem.
Tipy pro majitele psů: Jak se vypořádat s pojídáním trávy
- Pozorujte svého psa: Zdokumentujte, kdy, jak často a v jakém kontextu váš pes žere trávu. Existují nějaké rozpoznatelné spouštěče nebo vzorce?
- Zajistěte dostatečnou aktivitu: Zajistěte každodenní procházky, různé hry a duševní stimulaci, abyste se vyhnuli nudě.
- Zajistěte kvalitu potravin: Zajistěte vyváženou, vysoce kvalitní stravu s dostatkem vlákniny.
- Vyhněte se rizikům: Nenechávejte svého psa jíst ve znečištěných nebo veřejných zelených prostorách a držte ho dál od rostlin, které jsou pro psy toxické (např. konvalinka, tis).
- Pokud si nejste jisti, navštivte veterináře: Lepší příliš mnoho než příliš málo! Pokud máte obavy nebo váš pes nápadně žere trávu, vyhledejte odbornou pomoc.
Závěr: Požírání trávy u psů – většinou neškodné, někdy varovné znamení
Požírání trávy je ve většině případů normální, neškodné chování psů. Vychází z přirozených instinktů a může mít různé příčiny – od zvědavosti a chuti až po emocionální spouštěče. Jen výjimečně je za tím vážný zdravotní problém. Pečlivě svého psa sledujte, poskytněte mu pohyb a zdravou stravu. Pokud požírání trávy přetrvává nadměrně nebo je doprovázeno příznaky onemocnění, měli byste vyhledat veterinární pomoc. Tím zajistíte, že váš čtyřnohý přítel zůstane zdravý a vy budete moci správně posoudit chování.
Zdroje a další informace
- Hart, B.L. (2008). Proč psi a kočky jedí trávu? Veterinární lékařství, 103(7), 480–481.
- Mech, L.D. (2007). Příručka vlčí ekologie a managementu. University of Chicago Press.
- Sueda, K.L.C., Hart, B.L., Cliff, K.D. (2008). Charakterizace rostlinného stravování u psů. Applied Animal Behavior Science, 111(1-2), 120-132. DOI: 10.1016/j.applanim.2007.05.011
- Rooney, N.J., Bradshaw, J.W.S. (2002). Experimentální studie účinků hry na vztah psa a člověka. Applied Animal Behavior Science, 75(2), 161–176.
- Houpt, K.A. (2018). Chování domácích zvířat pro veterináře a zvířecí vědce. 6. vydání. Wiley Blackwell.
- Otravy u psů a koček: nebezpečí zahradních a domácích chemikálií. Veterinární záznam (2016). DOI: 10.1136/vr.i2664