Abys mohl/a psovi odstranit klíště, uchop parazita pomocí skřipce na klíšťata, pinzety nebo karty na klíšťata přímo u kůže a pomalu, plynule ho vytáhni rovně ven. Celý postup trvá asi 30 sekund. Rozhodně nepoužívej olej, alkohol ani trhavé pohyby, protože jinak klíště vypouští do vpichu víc infekčních slin.
| Faktor | Doporučení pro majitele psů |
|---|---|
| Načasování | Ihned po objevení (mnoho původců nemocí potřebuje k přenosu 12 až 24 hodin) |
| Vhodná pomůcka | Špičatá pinzeta, háček na klíšťata, karta na klíšťata nebo skřipec na klíšťata |
| Správná technika | Chytit těsně u kůže, nemačkat, vytahovat pomalu a rovně |
| Samotná doba | Asi 10 až 30 sekund stálého tahu, než klíště povolí |
| Tabu (domácí prostředky) | Před vytažením nepoužívej olej, lepidlo, lak na nehty, alkohol ani oheň |
| Následná péče | Místo vpichu vydezinfikuj a až 3 týdny sleduj zarudnutí nebo horečku |
Tento průvodce nenahrazuje veterinární poradenství.
Jak odstranit klíště psovi? (Návod krok za krokem)
Když potřebuješ psovi odstranit klíště, o úspěchu rozhoduje klid a správná mechanika. Klíšťata nekousají, ale bodají: svými nůžkovitými ústními ústrojími (chelicery) naříznou kůži a ostnitý bodavý choboteček (hypostom) pevně zakotví v tkáni. Mnoho druhů navíc krátce po vpichu vylučuje cementovitý sekret, který choboteček doslova přilepí ke kůži. Následujícími kroky toto ukotvení bezpečně uvolníš.
- Připrav si pomůcky a zajisti psa: Měj po ruce nástroj (skřipec na klíšťata, špičatou pinzetu nebo háček na klíšťata), jemný dezinfekční prostředek na kůži, případně jednorázové rukavice a pár pamlsků. Proč je to důležité: pes, který vycítí, že nervózně něco hledáš, začne být sám neklidný. Jak postupovat: Nech psa sedět nebo ležet. Pokud se hodně vrtí, požádej druhou osobu, aby ho jemně přidržela a podrbala na hlavě, aniž by ho bolestivě svírala.
- Rozhrň srst a odkryj místo vpichu: Prsty rozhrň chlupy kolem parazita doširoka. Proč je to důležité: Zvlášť u psů s hustou podsadou – jako je zlatý retrívr nebo australský ovčák – bys jinak vytáhl/a i několik chlupů. To psa citelně zabolí, škubne sebou a klíště se utrhne. Jak postupovat: Neposlušnou srst v případě potřeby jen lehce navlhči čistou vodou, aby chlupy zůstaly stranou a ty jsi měl/a volný výhled na povrch kůže.
- Uchop klíště těsně u povrchu kůže: Přilož pomůcku co nejblíže ke kůži psa tak, abys sevřel/a výhradně oblast hlavičky, tedy ústní ústrojí klíštěte. Proč je to důležité: Šedé nebo hnědé bříško nasátého parazita je napjatý váček krve, ve kterém jsou střevní bakterie a viry. Pokud ho stiskneš, funguješ jako pipeta a vtlačíš infekční obsah střev spolu se slinami přímo do krevního oběhu psa. Jak postupovat: Zářez karty na klíšťata nebo háčku na klíšťata zasuň naplocho po kůži pod parazita, případně přilož jemný hrot pinzety v ostrém úhlu těsně u kůže.
- Pomalu a stálým tahem vytáhni rovně ven: Nyní veď nástroj klidně, plynule a kolmo od místa vpichu. Proč je to důležité: Kvůli ostnům a lepivé hmotě klade kůže zprvu odpor. Trhnutí téměř vždy vede k odlomení chobotečku. Jak postupovat: Táhni jemně, ale vytrvale a toto napětí drž 10 až 30 sekund. Kůže přitom často vytvoří malý „stan“. Buď trpělivý/á – po pár sekundách tkáň povolí a parazit se celý vysune.
- Zkontroluj, zda je parazit celý, a znič ho: Po vytažení krátce zkontroluj, jestli jsou na klíštěti vpředu vidět drobná ústní ústrojí a zda ještě žije. Proč je to důležité: Utržený choboteček může způsobit místní podráždění a nasáté klíště, které se nepozorností ztratí v domácnosti, tam může přežít nebo naklást vajíčka. Jak postupovat: Klíště nikdy nesplachuj do umyvadla ani do záchodu, ve vodě totiž dlouho přežije. Raději ho zabal do kousku pevného kuchyňského papíru a rozmáčkni tvrdým předmětem (třeba dnem sklenice) nebo ho vhoď do uzavíratelné nádobky s vysokoprocentním alkoholem (alespoň 40 procent).
- Vydezinfikuj ranku a odměň psa: Malé místo vpichu otři vhodným antiseptikem na rány (například na bázi jódu nebo chlorhexidinu), očisti nástroj a psovi hned dej odměnu. Proč je to důležité: Dezinfekce předchází povrchovým bakteriálním zánětům kůže, zatímco pamlsek zajistí, že si pes spojí celý postup s něčím příjemným a příště bude v klidu držet.
Která pomůcka se hodí nejlépe pro kterého psa?
Na trhu je spousta pomocníků, jak psům odstraňovat klíšťata. Rozhodující není cena, ale to, abys uměl/a s nástrojem zacházet a aby se hodil k velikosti klíštěte a typu srsti:
- Háček na klíšťata (s V-zářezem): Tyto malé plastové páčky se zasouvají naplocho po kůži pod klíště. Protože se nemusí stlačovat žádná ramena kleští, je riziko rozmáčknutí těla klíštěte minimální. Často se prodávají v sadě po dvou kusech pro drobné nymfy i velká dospělá klíšťata a fungují stejně dobře v dlouhé i krátké srsti.
- Jemná zahnutá pinzeta: Zvlášť pro velmi malá, ještě nenasátá klíšťata nebo vpichy na obtížně dostupných místech (jako jsou oční víčka nebo mezi prsty) je ideální kovová pinzeta s hrotem. Běžné kosmetické pinzety se širokou plochou hranou naopak nejsou vhodné, protože s nimi téměř nevyhnutelně rozmáčkneš bříško.
- Skřipec na klíšťata: Tento klasický nástroj se většinou otevírá pružinou po stisknutí tlačítka. Je praktický pro už větší, dobře viditelná klíšťata, v husté srsti ale vyžaduje pozorný pohled, aby ramena nezachytila břicho parazita.
- Karta na klíšťata: Vejde se do každé peněženky a je skvělým společníkem na cesty. U krátkosrstých plemen, jako je bígl, se zářez snadno zasune pod klíště. Na silně zakřivených místech těla (boltec, polštářky tlapek) nebo v husté plyšové srsti ale tuhá karta často narazí na své meze.
- Smyčka na klíšťata (lasso): Jemná plastová smyčka se přiloží kolem hlavičky klíštěte a utáhne. Šetří tělo parazita, ale u neklidných psů vyžaduje velmi klidnou ruku.
Klíšťata u psa: časový plán od procházky po následnou kontrolu
Když pes přijde do styku s klíšťaty, čas zpočátku hraje v tvůj prospěch. Paraziti se přisají jen zřídka okamžitě a většinu původců nemocí přenášejí až s výrazným zpožděním. Jak vysvětluje německá spolková veterinární komora (BTK) k ochraně proti klíšťatům, opouštějí klíšťata ochrannou vrstvu listí už přibližně od sedmi stupňů venkovní teploty a na psovi často až dvě hodiny putují, než si vyberou místo s tenkou kůží. Také Stálá komise pro veterinární očkování (StIKo Vet) zdůrazňuje, že mnoho choroboplodných zárodků ve střevě klíštěte se aktivuje až krevním sáním a obvykle potřebují 16 až 24 hodin, aby se přes slinné žlázy dostaly do zvířete.
Následující časový plán ti ukáže, kdy je po procházce vhodné které opatření:
| Časové okno / fáze | Co se děje u psa a klíštěte | Tvůj úkol jako majitele |
|---|---|---|
| 0 až 2 hodiny po kontaktu | Klíště setřené z porostu se plazí srstí a hledá dobře prokrvené místo s tenkou kůží. | Psa hned po procházce důkladně přejeď rukama a pročesej; klíšťata, která ještě lezou, jednoduše seber. |
| 2 až 12 hodin po vpichu | Klíště se přisálo. Výjimkou jsou viry klíšťové encefalitidy: ty sídlí přímo ve slinných žlázách a mohou se přenést okamžitě. Jiní původci nemocí zatím setrvávají ve střevě. | Srst cíleně rozhrň na oblíbených místech (hlava, uši, hruď) a přisátá klíšťata ihned vytáhni pomůckou. |
| 12 až 24 hodin sání | Původci nemocí jako borélie, anaplazmata nebo babesie putují do slinných žláz. Riziko přenosu nyní prudce stoupá. | Nejpozději při večerní běžné kontrole odstraň všechna přehlédnutá klíšťata beze zbytku, aniž bys je rozmáčkl/a. |
| Den 1 až den 7 po odstranění | Vpich se hojí. Malý otok velikosti hrášku jako místní imunitní reakce na sliny klíštěte je často normální. | Místo vpichu denně krátce zkontroluj: Otok se zmenšuje, nebo je horký, hnisavý a bolestivý? |
| Týden 1 až týden 3 po vpichu | Možná inkubační doba mnoha infekčních nemocí přenášených klíšťaty (jako babesióza, anaplazmóza nebo borelióza). | Datum vpichu si poznamenej do kalendáře. Při horečce, náhle se střídající kulhavosti nebo apatii jdi ihned k veterináři. |
Kde se klíšťata na psech schovávají nejčastěji?
Abys při prohledávání neztrácel/a cenný čas, měl/a bys znát oblíbená místa těchto pavoukovců. Rozsah problému dokládá studie Veterinární univerzity ve Vídni shrnutá odbornou organizací ESCCAP, ve které bylo po dobu jednoho roku sledováno 90 psů: majitelé celkem našli 700 klíšťat a téměř každý druhý sledovaný pes během studie prodělal infekci přenášenou klíšťaty. Šetření navíc ukázalo, že klíšťata se většinou přisají tam, kde pes nejdřív přijde do styku s vysokou trávou nebo podrostem.
Po volném pobíhání psa zvlášť důkladně zkontroluj na těchto místech:
- Hlava a čenich: Kolem pysků, na hřbetu nosu a přímo na citlivých očních víčkách (tady často sedí drobné larvy a nymfy velikosti špendlíkové hlavičky).
- Uši: Jak na tenkých okrajích uší, tak přímo v osrstěném boltci a u kořene ucha.
- Krk, šíje a hruď: Často přímo pod obojkem nebo postrojem, kde je teplo a závětří.
- Nohy a tlapky: V podpaží, na vnitřních stranách stehen a v často zapomínaných meziprstních prostorech.
- Podbřišek a kořen ocasu: Na slabě osrstěné linii břicha, v oblasti třísel a kolem řitního otvoru.
Časté chyby při odstraňování klíšťat — a co pomáhá místo nich
Kolem tématu klíšťat u psa se drží houževnaté mýty z dřívějších desetiletí. Mnohé dobře míněné triky způsobují v těle parazita přesný opak toho, čeho chceš dosáhnout, a ohrožují zdraví tvého čtyřnohého kamaráda.
Mýtus 1: Nakapat olej, lak na nehty, lepidlo nebo alkohol
Dříve se často radilo klíště před vytažením zakápnout kapkou jedlého oleje, másla, odlakovače, vysokoprocentního alkoholu nebo tekutého lepidla, aby se „udusilo“ a samo povolilo. To je nejnebezpečnější chyba při odstraňování klíštěte u psa. Klíšťata dýchají drobnými otvory po stranách těla (stigmata) a bez kyslíku vydrží hodiny. Když na zvíře naneseš dráždivé nebo olejnaté látky, dostane se do extrémní smrtelné křeče. V tomto stresu klíště vypouští obsah žaludku a střev i s původci nemocí ve zvýšené míře do rány. Co pomáhá místo toho: Parazita odstraňuj vždy nasucho a čistě mechanicky. Dezinfekce přijde na kůži až poté, co je klíště zcela vytažené.
Mýtus 2: Působit na klíště teplem nebo mrazicím sprejem
I sáhnout po zapalovači nebo zmrazujících sprejích z humánní medicíny je u psa tabu. Kromě toho, že teplem v srsti můžeš psovi způsobit bolestivé popáleniny, každé tepelné dráždění (už od teplot kolem 35 až 40 stupňů Celsia) výrazně podněcuje vylučování slin klíštěte. Co pomáhá místo toho: Spolehni se výhradně na vhodný úchopový nástroj bez tepelného předošetření.
Mýtus 3: Musí se klíště u psa vyšroubovat, nebo vytáhnout?
Sotva která otázka se mezi majiteli psů probírá tak často jako ta, zda se mají klíšťata u psů vyšroubovávat doleva, nebo doprava. Jasná biologická odpověď zní: Bodavý choboteček klíštěte nemá šroubový závit, ale boční ostny. Jak zdůrazňuje nezávislá odborná organizace ESCCAP Deutschland ke správnému odstranění klíšťat, otáčení klasickými pinzetami nebo kleštěmi se nedoporučuje, protože při něm snadno dojde k utržení částí ústního ústrojí, které pak zůstanou v kůži.
Proč se tedy o otáčení občas píše? Záleží na použitém nástroji: Pokud používáš pinzetu, kartu na klíšťata nebo běžné kleště, táhni klíště vždy rovně nahoru. Pokud použiješ speciální štěrbinový háček na klíšťata, je konstrukčně možná opatrná rotace kolem vlastní osy, kterou se ostny vypáčí z tkáně. Pokud se klíště při rovném tahu po 30 sekundách vůbec neuvolní, může pomoci minimální jemný pohyb sem a tam, který uvolní lepivou vrstvu – nikdy však zběsilé „vyšroubovávání“ kleštěmi.
Mýtus 4: Klíště rychle odškubnout holými prsty
Kdo nemá na cestách po ruce nástroj, sáhne často palcem a ukazováčkem. U už nasátého klíštěte je ale s holými konečky prstů téměř nemožné uchopit jen drobná ústní ústrojí u kůže, aniž bys stiskl/a napjaté tělo. Navíc se mohou při drobných trhlinkách na tvých vlastních prstech původci nemocí z rozmáčknutých klíšťat přenést i na tebe. Co pomáhá místo toho: Měj na venčicí taštičce nebo na svazku klíčů vždy malý háček na klíšťata nebo v peněžence kartu na klíšťata. Jen když opravdu není po ruce žádná pomůcka, zkus parazita zvednout výhradně dlouhými špičatými nehty přímo u kůže.
Kdy zajít k veterináři: jasné varovné příznaky po přisátí klíštěte
Ve většině případů se místo vpichu bez potíží zahojí, pokud se ti podařilo psovi odstranit klíště. Přesto dva nejdůležitější druhy v Německu – klíště obecné (Ixodes ricinus) a silně se šířící klíště lužní (Dermacentor reticulatus) – i klíště psí (Rhipicephalus sanguineus), které se vyskytuje v teplých oblastech nebo se přiveze z dovolené, přenášejí vážná onemocnění. Patří mezi ně borelióza, anaplazmóza, ehrlichióza, klíšťová encefalitida a často život ohrožující babesióza (též „psí malárie“, při níž dochází k ničení červených krvinek).
Vyhledej prosím včas veterinární ordinaci, pokud si u svého psa všimneš některého z těchto varovných příznaků:
- Malátnost a horečka: Pes je několik dní až týdnů po vpichu náhle schlíplý, stahuje se do sebe, odmítá krmivo nebo má zvýšenou tělesnou teplotu (u dospělého psa je normální přibližně 37,5 až 39,0 stupně Celsia).
- Poruchy pohybu a bolest kloubů: Ztuhlá chůze, potíže při vstávání, oteklé klouby nebo střídavá kulhavost (dnes kulhá vpředu vlevo, pozítří vzadu vpravo) jsou typickými příznaky infekcí, jako je borelióza nebo anaplazmóza.
- Zbarvená moč a bledé sliznice: Pokud se moč psa zbarví do tmavožluta, narudla nebo do barvy kávy a dásně i spojivky jsou porcelánově bílé nebo nažloutlé, existuje naléhavé podezření na babesiózu. To je akutní stav, který vyžaduje okamžité veterinární vyšetření.
- Neurologické poruchy: Třes, poruchy rovnováhy, šikmé držení hlavy nebo neobvyklá přecitlivělost na dotek v oblasti šíje mohou naznačovat infekci virem klíšťové encefalitidy nebo pokročilou babesiózu.
- Silný místní zánět nebo putující zarudnutí: Pokud se bulka v místě vpichu po několika dnech nezmenšuje, ale silně otéká, je horká, mokvá, hnisá nebo se kolem vpichu vytvoří kruhové zarudnutí (které je u psa kvůli pigmentaci a srsti často těžko viditelné), potřebuje tvé zvíře lékařskou pomoc.
- Klíště na choulostivých místech nebo bránící se pes: Pokud parazit sedí přímo na okraji víčka, hluboko ve zvukovodu nebo když se pes ze strachu či bolesti nenechá na daném místě vůbec dotknout, nepouštěj se do riskantních pokusů sám/sama. V ordinaci je zákrok bezpečně hotový během několika sekund. Pokud pes obecně projevuje při péči velkou paniku, pomůže ti zkušený trenér psů pomocí takzvaného medical trainingu krok za krokem nacvičit dotyky nástroji bez strachu.
Často kladené otázky
Co se stane, když při odstraňování klíštěte u psa zůstane hlavička v kůži?
Nejdřív: Obvykle nejde o skutečnou hlavu s mozkem, ale o zbylý bodavý choboteček (hypostom) s částmi ústního ústrojí. Riziko infekce po odstranění těla už výrazně klesá, protože střevo a slinné žlázy byly v odstraněné části. Tělo psa často drobný chitinový zbytek samo vypudí jako cizí těleso. Vyhni se tomu, abys špičatými jehlami vrtal/a hluboko do tkáně, protože tím můžeš zanést další choroboplodné zárodky. Místo vpichu vydezinfikuj a pečlivě sleduj. Pokud se oblast viditelně zanítí, bolí nebo oteče, vezmi psa prosím do veterinární ordinace.
Je malá bulka po odstranění klíštěte u psa normální?
Ano, malý, pevný a nebolestivý otok velikosti hrášku nebo čočky je po přisátí klíštěte často běžnou reakcí tkáně. Při sání se do kůže dostávají složky slin, na které může imunitní systém místně reagovat (klíšťový granulom). Takový uzlík obvykle za jeden až dva týdny sám ustoupí. Pokud se však oblast stane horkou, bolestivou, hnisavou nebo rychle roste, má ji prohlédnout veterinář.
Jak poznám, jestli je to u psa klíště, nebo bradavice?
Zvlášť u starších psů nebo krátce po přisátí ještě drobného klíštěte je nebezpečí záměny velké. Rozhrň srst při dobrém světle a v případě pochybností využij funkci lupy ve fotoaparátu chytrého telefonu. Klíště jednoznačně poznáš podle osmi malých tmavých nožiček, které vpředu přímo u povrchu kůže odstávají po stranách těla. Navíc je přisáté klíště většinou hladké, kapkovitého nebo kulovitého tvaru a má šedé kožovité, hnědé nebo načervenalé zbarvení, přičemž v kůži je jen jeho drobná špička. Bradavice, kožní výrůstek nebo struk (mléčná bradavka) naproti tomu vyrůstá plošně přímo z kůže, má přesně barvu kůže tvého psa (často je mírně strukturovaná jako květák) a samozřejmě nemá žádné nožky. Nikdy netahej kleštěmi za bulku, dokud si nejsi jistý/á, že jsi rozpoznal/a nožky parazita.
Mám psům odstraňovat klíšťata, i když působí přípravek proti klíšťatům?
Ano, dokonce bys to měl/a bezpodmínečně udělat. Mnoho léčivých ochranných přípravků (jako žvýkací tablety nebo některé spot-ony) působí systémově: klíště se musí nejdřív přisát a nasát nepatrné množství krve, aby přišlo do kontaktu s účinnou látkou a uhynulo. Jiné přípravky působí odpuzujícím (repelentním) způsobem, ale i tak se při vysokém tlaku klíšťat na jaře nebo na podzim občas nějaký parazit ve srsti ztratí. Pokud ve srsti objevíš uhynulé, zaschlé nebo ještě živé klíště, vždy ho okamžitě vytáhni. Kombinace veterinářem doporučené ochrany proti parazitům a každodenního prohledávání po procházce nabízí tvému psovi nejvyšší bezpečí.
Kdy mají psi s klíšťaty nejčastěji do činění?
Klasická hlavní sezona klíšťat u psa trvá od března do října, s výraznými vrcholy na vlhkém a teplém jaře a na začátku podzimu. Protože se však klíšťata aktivují už při trvalé teplotě půdy kolem sedmi stupňů Celsia, je kvůli mírným zimám dnes nutné počítat s napadením téměř po celý rok. I v prosinci nebo lednu mohou psy při čenichání v listí napadnout odolná klíšťata lužní. Bdělý pohled do srsti proto patří pro majitele psů celoročně k pevné rutině péče.
S dobrou přípravou do sezony klíšťat
Objevit klíště na vlastním psovi patří k běžnému životu téměř všech majitelů – s vhodnou pomůckou a klidným, plynulým tahem však tento malý zákrok rychle ztratí svou hrozivost. Když se vyhneš domácím prostředkům, jako je olej, po procházkách lesem a loukami psa rutinně prohmatáš na hlavě, uších a hrudi a v následujících týdnech si zaostříš pozornost na možné příznaky nemoci, ochráníš jeho zdraví nejlépe, jak to jde. Na HonestDog najdeš mnoho dalších odborných průvodců o zdraví, péči a chovu psů – a pokud teprve přemýšlíš, jaký čtyřnohý společník s jakým typem srsti se k tvému životu dokonale hodí, pomůže ti náš vyhledávač plemen s odpovědným rozhodnutím.



